„Přemýšlela jsi někdy o tom, jak by to bylo, kdybys nebyla vdaná?“ zeptal se a pod stolem mi přejel rukou po stehně.
„Samozřejmě že ne,“ odpověděla jsem se smíchem, naklonila se k němu, abych ho políbila, a rukou mu sjela dolů, abych mu přes džíny sáhla na penis. „Ale někdy je zábavné o tom přemýšlet.“
„Jo,“ souhlasil, zatlačil mě na pohovku a rozepnul mi blůzu. „Zajímalo by mě, jaká bys v tom scénáři byla…“
„Byla bych tak zlá,“ zasténala jsem, když mi sál krk a já ho objala nohama kolem pasu. „Kašlala bych na to, že jsem k někomu vázaná.“
Letní jízda
Horký letní den náhle přešel v pravou letní bouřku, provazy deště bičovaly vyprahlou zem a každou chvíli se zablesklo nebo zaburácel hrom.
Stála u silnice v původně nadýchaných letních šatech, které se během malého okamžiku změnily na mokrý obvaz, zakrývající její tělo od ramen ke kolenům. Nebo možná spíš nezakrývající, zmáčená bílá látka víc odhalovala, než zakrývala.
Dala se do ní zima.
Uslyšela, jak u ní zastavilo projíždějící auto. Dveře se otevřely a uslyšela mužská hlas:
„Nechcete svézt?“
U Moniky
Mířím k Monice, jako každej čtvrtek, listopadový ulice jsou chladný a deštivý a já se těším na její teplý mladý tělo. Monika bydlí v 3. patře na předměstí, takovej obyčejnej byteček. Poslední dobou se sem těším víc a víc. Monika má šedý oči a blond vlasy s takovejma fialovejma melírama. Cinku na zvonek.
„Ahoj kotě,“ polibek na uvítanou a hned jdeme k ní do ložnice. Monika už voní po mandlích, čerstvě vykoupaná a v župánku. „Vzala jsem si ty černý podvazky jak je máš rád.“
Poprvé s tátou
Jmenuji se Jana, je mi 15 let a bydlím s tátou v malém bytě. Jsem štíhlé postavy, prsa na můj věk č .2. Už delší dobu sama onanuji, kluka nemám a jsem ještě panna. Onanuji když jsem sama doma a někdy, když táta spí. Jednou jsem se v noci vzbudila a zjistila jsem, že si ho táta vedle mě honí.
Strašně mě to zrušilo,nevěděla jsem co mám dělat a pak mě napadlo, že bych ho při tom chtěla vidět. Tati co to děláš? Chvilku byl klid. Víš, někdy to chlapi dělají když nemají ženskou. Ženský to dělají taky. Já vím, řekla jsem mu na to. Taky to někdy dělám. Ty? Divil se. Tati, mohla bych ho vidět? Zeptala jsem se v rozpacích co na to řekne. Chvilku byl klid. Pak řek, že mě ho tedy ukáže, ale musím mu slíbit že to nikomu neřeknu. Slíbila jsem mu, že ne. Odkryl deku a já na vlastní oči viděla poprvé pánské přirození. Bylo pěkně velké.
Klub
Ten večer jsem se rozhodl. Bude to ona. Když se ke mně otočila zády a třela se téměř vystupujícím zadečkem z vlněných krátkých šatů, které by méně odvážné ženy oblékly spíše jako svetr, věděl jsem, co chci. Bylo mi téměř jedno, co chce ona.
Na parketě bylo tolik lidí hledící si svého, že mě ani nezajímalo, kolik lidí nás vidí a tak jsem ji zajel rukou rovnou mezi nohy. Saténové kalhotky nebyly žádný problém, a jelikož se mi ani ona nevysmýkla z náruče, tak ji to nevadilo. Polaskal jsem ji pysky dvěma prsty a zajel do její štěrbinky. Líbal jsem ji přitom na krk a krouživými pohyby pánví na ní přirážel zezadu.
Dovolená ve sprše
„Ty sociálky jsou hrozně nepřehledné,“ postěžovala jsem si manželovi. „Nevím ani, které jsou pro pány a které pro nás.“
„To poznáš, až tam vejdeš,“ dělal si srandu můj druh.
Velké sociální zařízení s toaletami a sprchami v jednom, byly rozděleny na pánské a dámské ale někdo zapomněl dát ke vchodu značky nebo nápisy, kterými by se to rozlišilo. Možná tam byly, ale nějaká dobrá duše cedule strhla.
V úmorném poledním horku jsme postavili velký stan za necelou půlhodinu, byl to náš rekord. Než jsme nanosili všechno potřebné dovnitř a připravili náš budoucí domov, který bude sloužit další týden naší dovolené, byl téměř večer.
Bartolomeo
Vždycky byl tak citlivý, ochotný a starostlivý, ale nikdy si nevěřil a s holkami to neuměl. Bylo to jeho největší minus, protože by ho mohla závidět každá ženská. Ani dnešek nebyl výjimkou. Brácha měl cestu kolem a tak jsem v sámošce koupila dvě lahve vína a nechala se zavést.
„O půl desáté pojedu kolem,“ oznámil mi bratr při cestě k němu. „Brknu ti, jak na tom budu, tak se můžeš svést se mnou domů.“
„Díky, máš to u mě.“
Zazvonila jsem u bílých, vstupních dveří bytovky a čekala na odezvu. Reproduktor zapraskal, ale neozval se žádný hlas, jen bzučák oznamující odemčení vchodu. O dvě patra výš už čekal Bart, opírající se o zárubně s úsměvem od ucha k uchu.
U Pavla
S Pavlem se známe už školky. Už od tý doby, co jsme se potkali, jsme byli nejlepší kamarádi. Teď spolu chodíme do devátý třídy, ale to, co se stalo jednoho dne, tak na to nikdy nezapomenu.
Byl pátek a venku příšerné vedro. Ve škole jsme měli jen šest hodin a pak jsme mohli domů. S Pavlem jsme byli už dřív domluvený, že k němu dnes půjdu. Jak skončila škola, tak jsme vyrazili. Cestou jsme si povídali o tom, že je víkend, co budeme dělat a tak. Když jsme dorazili k němu, odložili jsme tašky do kouta a šli pařit na Pavlův komp. Po nějaké době hraní Pavla napadlo: „Ty hele, koukals někdy na péčko?“
Velká přestávka
„Kámo,“ provolal vcelku nahlas Filip, když jsem vylezl ze sprchy. „Ty máš teda péro!“
Vzpomněl jsem si na Cabadaje, který si vysloužil takovou pochvalu od mladého Suchánka. Začervenal jsem se, jelikož se mi Filip téměř zasněně díval do rozkroku. Briskně jsem si zakryl ručníkem odhalené pohlaví. Raději si nechám kapat vodu z mokrých vlasů na ramena, než aby mě očumoval spolužák v šatně.
Protože jsem byl ze všech největší, tak jsem se po tělocviku musel sprchovat. Smrdět čpícím potem celý den se mi opravdu nechtělo.
„Sakra,“ šeptnul jsem si pod rostoucí knírek a vrátil se zpět do sprchy.
V polích
Než vyrazím, musím se oholit, připomněl jsem si a tak jsem skočil do vany a použil jednorázovou žiletku. Snad bude spokojený. Snad budu já spokojený.
Je téměř půl deváté večer, když jsem opouštěl byt. Přecházím čtyři bloky na smluvené místo, kde už čeká postarší opel.
„Ahoj, já jsem Pavel,“ oznámí mi řidič.
„Kamil,“ představím se.
Odjedeme na kraj města a zastavíme na polní cestě, uprostřed ničeho.
„Tak jak by sis to přestavoval?“ zeptá se Pavel.
„No, víš,“ zapochybuju. „Já vlastně nevím.
„Nevíš,“ řekne trošku zklamaně řidič, kterého není ve tmě téměř vidět. „S tím musíme něco udělat.