Letní jízda

Horký letní den náhle přešel v pravou letní bouřku, provazy deště bičovaly vyprahlou zem a každou chvíli se zablesklo nebo zaburácel hrom.

Stála u silnice v původně nadýchaných letních šatech, které se během malého okamžiku změnily na mokrý obvaz, zakrývající její tělo od ramen ke kolenům. Nebo možná spíš nezakrývající, zmáčená bílá látka víc odhalovala, než zakrývala.

Dala se do ní zima.

Uslyšela, jak u ní zastavilo projíždějící auto. Dveře se otevřely a uslyšela mužská hlas:

„Nechcete svézt?“

Pokračování textu Letní jízda

U Moniky

Mířím k Monice, jako každej čtvrtek, listopadový ulice jsou chladný a deštivý a já se těším na její teplý mladý tělo. Monika bydlí v 3. patře na předměstí, takovej obyčejnej byteček. Poslední dobou se sem těším víc a víc. Monika má šedý oči a blond vlasy s takovejma fialovejma melírama. Cinku na zvonek.

„Ahoj kotě,“ polibek na uvítanou a hned jdeme k ní do ložnice. Monika už voní po mandlích, čerstvě vykoupaná a v župánku. „Vzala jsem si ty černý podvazky jak je máš rád.“

Pokračování textu U Moniky

Dovolená ve sprše

„Ty sociálky jsou hrozně nepřehledné,“ postěžovala jsem si manželovi. „Nevím ani, které jsou pro pány a které pro nás.“

„To poznáš, až tam vejdeš,“ dělal si srandu můj druh.

Velké sociální zařízení s toaletami a sprchami v jednom, byly rozděleny na pánské a dámské ale někdo zapomněl dát ke vchodu značky nebo nápisy, kterými by se to rozlišilo. Možná tam byly, ale nějaká dobrá duše cedule strhla.

V úmorném poledním horku jsme postavili velký stan za necelou půlhodinu, byl to náš rekord. Než jsme nanosili všechno potřebné dovnitř a připravili náš budoucí domov, který bude sloužit další týden naší dovolené, byl téměř večer.

Pokračování textu Dovolená ve sprše

Bartolomeo

Vždycky byl tak citlivý, ochotný a starostlivý, ale nikdy si nevěřil a s holkami to neuměl. Bylo to jeho největší minus, protože by ho mohla závidět každá ženská. Ani dnešek nebyl výjimkou. Brácha měl cestu kolem a tak jsem v sámošce koupila dvě lahve vína a nechala se zavést.

„O půl desáté pojedu kolem,“ oznámil mi bratr při cestě k němu. „Brknu ti, jak na tom budu, tak se můžeš svést se mnou domů.“

„Díky, máš to u mě.“

Zazvonila jsem u bílých, vstupních dveří bytovky a čekala na odezvu. Reproduktor zapraskal, ale neozval se žádný hlas, jen bzučák oznamující odemčení vchodu. O dvě patra výš už čekal Bart, opírající se o zárubně s úsměvem od ucha k uchu.

Pokračování textu Bartolomeo

Neuvěřitelně žhavé setkání

Měl jsem odjet na pracovní konferenci a žena se mnou nespala už měsíc. Nepomohl ani argument, že budu většinu víkendu pryč. Hned si vzala vytahané tričko a staré tepláky, přes které bych se k jejímu tělu probojoval jedině s její pomocí. Svírat v rukou náznak prsou skrytých pod žmolkovitým krunýřem mi vzalo i tu poslední chuť.

Ráno jsem ani neměl náladu dát jí pusu na rozloučenou. Taky mi to vyčetla v textovce, jakmile jsem zavřel dveře. Vypnul jsem soukromý mobil a hodil ho do kufru. Celý víkend si na něj nevzpomenu.

Pokračování textu Neuvěřitelně žhavé setkání

Rozloučení

Jednoho podzimního večera jsem byl na cestě z práce domů. Šel jsem po ulici a potkal poloopilé mladíky. Už jsem se těšil domů do postele, ale netušil jsem, co se mi stane.

Byl jsem skoro doma a všiml jsem si siluety ženy, která šla proti mně. Jediné co jsem na tu dálku poznal bylo, že je menší postavy. Pomalu jsme se k sobě přibližovali a já cítil, že se něco bude dít. Šel jsem dál a najednou to přišlo, byli jsme pár centimetrů od sebe.

Pokračování textu Rozloučení

Jablečný sad

V nádherné otevřené krajině byla usedlost. Přišla jsem tam jako mladá dívka, měla jsem zde začít pracovat jako služebná, on tam dělal podomka a kočího. Byl vysoký a urostlý. Jednou ráno jsem šla do sadu pro jablka, on tam prořezával stromy. Zeptal se mě, co s těmi jablky budu dělat. Odpověděla jsem na to, že napeču buchty k obědu. Nabídl, že mi jich pár setřese, ať nastavím sukni. Já jsem se styděla, protože jsem neměla spodničku. Přesvědčil mě, že když bude na stromě, nic neuvidí. Za chvíli jsem měla sukni plnou jablek a ruce tak nebyly volné. Musela jsem držet sukni, abych je nerozsypala. Slezl ze stromu a povídal, že nesmím tu sukni pustit, nebo se mi ty jablka vysypou na zem. Poklekl přede mnou a začal mi hladit nohy, potom je začal líbat.

Pokračování textu Jablečný sad

Nejlepší přátelé

Ariel se s heknutím svalila na postel a zahihňala se, když se nad ní Ben sklonil. V podvědomí věděla, že je opilá a dělá věci, kterých bude ráno nejspíš litovat, teď jí to ale bylo jedno, teď se cítila příjemně. Obklopovala jí Benova přitažlivá vůně – kolínská, cigaretový kouř a opar alkoholu – a mísila se s vůní jeho hormonů. Testosterony, oxytociny, feromony, dopaminy a spousta endorfinů se vznášely ve vzduchu a lepily se na ni snad ještě lačněji, než její kamarád.

Pokračování textu Nejlepší přátelé

Panelák

Dělat ve výškách pro mě nebyl nikdy problém. Na stavbách děláme pořád na lešení nebo dokonce na střechách. Ale když naše firma dostala zakázku na zateplení paneláku, nevěděl jsem, kolik pater budeme muset vyšlapat, abychom dosáhli horního patra.

A tak v to pondělí, kdy jsme přijeli na stavbu, mi spadla čelist a narazila na tvrdý beton, na kterém jsem stál. Díky bohu postavil lešení subdodavatel. Ušetřilo nám to práci. Nejsem si jistý, jestli bych vůbec byl schopný, abych vůbec stál v dvacetimetrové výšce bez zábradlí a stavěl lešení. Na to bych asi neměl koule. Už takhle to bude docela brutální.

Pokračování textu Panelák

Irena

S manželkou Irenou jsme neměli žádný bujarý sexuální život. Za těch pár roků, které jsme strávili spolu, jsme spolu spali jen čtyřikrát. Člověk by si řekl, že si počet aktů nebude počítat, ale když se sexu dočká jen jednou za čas, tak si počet zapamatuje a vryje se mu do paměti jako rýč do kypré hlíny.

Nebyl jsem z toho nadšený, ale byl jsem spokojený s naším soužitím a víceméně mi náš stav vyhovoval. Jistě, více sexu by jistě našemu vztahu prospělo, ale oběma nám to vyhovovalo, i když jsme o tom nikdy nemluvili. Sem tam si to udělat sám na záchodě mi nedělalo žádný problém.

Pokračování textu Irena