Vše o sperma

Spermabanka
Při pohlavním styku se do pochvy dostává – jde-li o zdravého muže – asi 150 miliónů živých spermií. Ejakulát (semeno neboli sperma) je prostředí, ve kterém spermie přežívají jeden až dva dny. Chceme-li je uchovat déle, musíme sperma zmrazit. Spermie lze při hlubokém mrazu minus 196 stupňů Celsia, uchovat velmi dlouho – odhady soudí, že nejméně 300 let. Sperma smísíme s ochranným roztokem a ve speciálním přístroji postupně ochladíme až na teplotu -196 stupňů Celsia, tedy na teplotu kapalného dusíku. Po rozmrazení se spermie začnou znovu pohybovat a mohou oplodnit vajíčko.

Dárcovství spermatu
Nejznámější je použití zmrazeného spermatu k oplodnění žen, jejichž manžel spermie nemá – po úrazu, nemoci nebo prostě z vrozených příčin. Kdysi se k tomuto účelu používal čerstvý ejakulát dárce. Nyní zákon vyžaduje použití spermatu zmrazeného. Je to především z důvodu dokonalého prověření dárce spermatu na nepřítomnost infekcí, které by se eventuálně mohly přenést. Použití zmrazeného spermatu nadto dává širokou možnost výběru spermií pro ženu-příjemkyni tak, aby narozené dítě bylo rodičům co nejvíce podobné. Ve spermabance máme totiž sperma mnoha dárců a můžeme vybrat to nejvhodnější. Spermie muže-dárce jsou určeny k anonymnímu oplodnění. Dárce tedy neví, která žena spermie dostala, ani kolik dětí se po použití jeho spermatu narodilo. Žena-příjemkyně nezná totožnost dárce.

Zmrazení vlastních spermií
Někdy můžeme zmrazit sperma muže s tím, že v budoucnu jeho spermie použijeme k oplodnění jeho manželky. Příkladem je dlouhodobá léčba ženy pro neplodnost. Žena prodělala operaci, bude následovat hormonální léčba. A tu přijde služební cesta manžela – na rok odjíždí do Afriky. Odložení léčby by znamenalo, že efekt operace se mezitím ztratí. Díky zmrazeným spermiím však nemusíme léčbu neplodnosti přerušit. Čím dál častější je zmrazování spermatu mužů před onkologickou léčbou. Po léčbě rakoviny některými léky nebo zářením se plodnost takto léčeného muže výrazně zhoršuje, mnohdy klesá počet spermií v ejakulátu na nulu. Někdy je tato porucha vratná – po několika letech se může stav zlepšit, ale jindy je prakticky nevratná. S tím, jak se daří stále více a více mužů vyléčit v případě rakoviny, přibývá zároveň těch, kteří po léčbě nemohou mít děti. Pokud se muž před léčbou rakoviny pro kryokonzervaci spermatu – po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem – rozhodne, vyhledá některé z pracovišť, které se tím zabývá. Jejich adresy mají onkologická oddělení. Dlouhou tradici a zkušenosti v tomto zmrazování mají například v Sexuologickém ústavu v Praze, v Centru asistované reprodukce na gynekologicko-porodnické klinice v Apolinářské ulici v Praze, na gynekologicko-porodnické klinice na Obilním trhu v Brně a v Centru pro léčbu neplodnosti Fertimed v Olomouci. Před první návštěvou je vhodné se telefonicky domluvit na termínu odběru spermatu.

Odebrání a zmrazení spermatu
Před odběrem spermatu by měla být dodržena třídenní doba od posledního výronu semene, abychom získali optimální výsledky. Sperma získá muž masturbací. Někdy ho nemůže získat na pracovišti, kde je spermabanka. V tom případě může po dohodě s laboratoří donést semeno z domova. Obdobná možnost existuje, nemůže-li pacient opustit nemocnici, kde je právě hospitalizován. Odběr spermatu se provádí do nádobky, kterou poskytneme – je vyzkoušeno, že spermiím neuškodí. Muž přichází k odběru většinou třikrát – z jediného odběru by nemusela být zásoba spermatu dostatečná. Je-li však onkologická léčba (například ozáření) akutní, zmrazíme ejakulát alespoň jednou – takový, jaký bude k dispozici. Sperma se konzervuje po smíchání s ochranným roztokem na bázi glycerolu a uzavírá se do tenkých trubiček, zvaných pejety. Z jednoho odběru spermatu lze většinou získat asi pět až deset pejet a pro každé oplodnění použijeme jednu nebo dvě pejety. Zásoba pejet ze tří odběrů spermatu tedy dává dobrý předpoklad dosažení těhotenství. Po odběru spermatu samozřejmě hodnotíme jeho množství a kvalitu, tedy počet, pohyblivost a vzhled spermií v něm přítomných. Abychom mohli manželce (partnerce) pacienta v budoucnu poskytnout sperma bez rizika nákazy přenosnou nemocí, provádíme při jeho odběru vyšetření na některá infekční onemocnění.

Uchování spermatu
Základním principem je, že o použití svých spermií rozhoduje muž, od kterého pocházejí. Odběr spermatu onkologických pacientů je proto doprovázen vyplněním Žádosti o zmrazení spermií s jednoznačnou identifikací žadatele pomocí občanského průkazu. Oplodnění ženy spermatem lze provést pouze na základě žádosti ženy a zároveň souhlasu muže, jemuž sperma náleží. Vzhledem k tomu, že u onkologických pacientů jde o výkon z lékařské indikace, jsou odběr spermatu, související vyšetření, kryokonzervace a uchování kryospermatu ve spermabance po prvé dva roky po odběru bezplatné. Nejdéle po dvou letech po odběru je nutné kontaktovat Centrum asistované reprodukce a sdělit, zda má muž o další uchování spermií ve spermabance zájem.

Oplodnění kryospermatem
Při použití kryospermatu je důležité, aby se spermie dostaly v co největším počtu do okolí vajíčka, které se právě v té době uvolnilo z vaječníku a je schopno oplození. Tuto schopnost má vajíčko pouze krátkou dobu po uvolnění z vaječníku (ovulaci), nejvýše 16-18 hodin. K ovulaci dochází u ženy 1x za menstruační cyklus, tedy jen jednou za měsíc. Protože zásoba kryospermatu je omezená, provádíme oplodnění tímto spermatem přesně tehdy, když vajíčko dozrává. Optimální termín pro provedení výkonu stanovujeme pomocí ultrazvukového vyšetření vaječníků. Pejetu se spermatem rozmrazíme a zkontrolujeme, zda jsou spermie v pořádku. Poté je aplikujeme ženě na hrdlo děložní – tedy tam, kam se běžně dostává při pohlavním styku. Je i druhá možnost: po speciální přípravě – promytí spermií – je můžeme vstříknout přímo do dělohy. Tím zvýšíme pravděpodobnost, že se spermie setkají s vajíčkem, a tedy dojde k těhotenství. Je-li spermií v pejetě málo, volíme některou z metod oplodnění „ve zkumavce“. Je-li spermiogram již ve výchozích hodnotách velmi špatný, například obsahuje-li namísto potřebných deseti miliónů jen několik tisíc spermií, můžeme použít metodu intracytoplazmatické injekce spermie do vajíčka – ICSI. Při ní tenkou skleněnou jehlou, s použitím mikroskopu a speciální techniky, dopravíme spermii přímo do vajíčka a tak zajistíme jeho oplodnění. Právě tato metoda je velmi přínosná pro muže, kde tvorba spermií již byla poškozena např. probíhajícím nádorovým onemocněním. Všechny tyto metody se běžně provádějí jako součást léčby neplodnosti a jejich použití v případě zmrazených spermií není žádným problémem. U člověka dochází k těhotenství – ve srovnání se zvířaty – poměrně zřídka. Jsou-li oba partneři zdraví a mají pravidelný pohlavní styk, je pravděpodobnost otěhotnění ženy pouze 15-25% v daném menstruačním cyklu. Použijeme-li zmrazeného spermatu, můžeme počítat – je-li spermií po rozmrazení dostatek a dobře se pohybují – se stejným výsledkem. V průměru je tedy zapotřebí asi čtyř až šesti cyklů k dosažení těhotenství – přibližně půl roku.

Etika
V souvislosti se zmrazováním spermií vzniká otázka, jak se vyrovnat s faktem, že část mužů rakovinu nepřežije. Ve spermabance pak zůstávají jejich spermie. Na otázku, zda vdova může dostat zmrazené spermie svého manžela, existují rozdílné odpovědi. U nás vycházíme z toho, že části lidského těla (ledvina, srdce, krev, sperma) nelze prodat, a tedy zřejmě ani dědit. Zemřel-li muž, z něhož sperma pochází, nemůže být sperma nikomu vydáno. Tato řešení se nám jeví být v souhlasu i se základním faktem, že smrtí život končí a s ním i jeho projevy, tedy také možnost počít dítě. Problematika je však předmětem diskusí v různých zemích a je možné, že v budoucnu bude názor etických komisí jiný.

Slovníček pojmů:
ejakulát (sperma) – tekutina vytékající z pyje (penisu) muže při orgasmu. Obsahuje spermie.
kryobanka – speciální termoska, ve které může být sperma ponořené pod kapalným dusíkem při teplotě -196 stupňů Celsia uchováváno mnoho desítek let.
pejeta – tenká trubička, ve které se sperma uzavírá a konzervuje.