Ta, ostuda!

Hned po svatbě jsme se nastěhovali do nového družstevního bytu postaveného svépomocí. Během stavby jsme se všichni navzájem poznali a věděli, kdo s kým bude sousedit. Naše sousedka byla hezká, milá, ale zvědavá a poněkud nedbalá společenských pravidel. Vchodové dveře měly obyčejnou kliku, takže když přišla za manželkou na kus řeči u kafíčka, nebo si něco vypůjčit, vždy jen cvrnkla na zvonek a ihned napochodovala dovnitř jako generál. A občas to bylo v tu nejméně vhodnou chvilku.
Byli jsme s manželkou pár měsíců spolu a měli na milování chuť ve dne v noci. Navíc móda minisukní dala vyniknout jejím hezkým nožkám, a když se neopatrně ohnula, hned byly vidět kalhotky zaříznuté mezi půlkami oblé a pevné zadničky. Pak je stačilo jenom poodhrnout a kocour byl hned v příjemně vyhřátém pelíšku. A tak jsme se milovali v kuchyni, když válela nudle, v koupelně při máchání prádla, zkrátka kdy byla příležitost. Chuť jsme měli stále.
„Hele, udělej něco s těmi dveřmi, ať nám sem Dana nechodí jako na nádraží! Třeba tam dej místo kliky kouli!“ lamentovala po jedné takové přepadovce drahá polovička. Ale znáte, jak to chodí. Nějak jsem se k tomu nemohl dostat. Napřed jsem neměl čas, potom chuť, žádaný výrobek neměli, pak byla inventura. Čas letěl a sousedka chodila dál. Až jednu sobotu.
„Zajdi nakoupit, já se dám do prádla, mám ho v koupelně namočenou plnou vanu.“
V samoobsluze fronta na košíky, u prázdných lahví, to samé u uzenin. Poslední byla u kasy. Vrátil jsem se za hodinu. Manželka byla v nejlepším. Hluboce předkloněná nad vanou, kraťounké propínací šatečky vyhrnuty až kdesi vysoko na zádech, bělostné kalhotky zaříznuté. Taška ležela na chodbě, já ji chytil rukou za cecíky a už se tlačil tvrdým ptákem mezi půlky. Napřed vyjekla: „Co blbneš, víš jak jsem se lekla?“ Potom začala jihnout, povolila sevření, mírně se rozkročila a už stačilo jen vytáhnout instrument a nasadit do té vlhnoucí štěrbinky. Chvíli jsem ji oprašoval opřenou a předkloněnou přes vanu pěkně zezadu, pak se ale rozběhla pračka a začala ždímat. Dostal jsem nápad. Vyjel jsem z pelíšku, ženušku posadil na víko pračky, zasunul a stroj pracoval za nás. Líbilo se nám to oběma až do chvíle, kdy se v otevřených dveřích objevila zvědavá sousedka. V tom hluku a rozpoložení jsme její příchod nepostřehli.
Zaječela, manželka také a bylo po radostech. Sousedka s koktáním omluv vycouvala, ta má se rozbrečela.
„Vidíš, to je proto, že máš furt dost času na tu kliku! Já abych teď nevylezla z bytu samou hanbou před barák. Za chvíli to bude vědět celá ulice, co jsme spolu dělali v koupelně!“
„No a co je na tom špatného, tobě se to nelíbilo?“
„Líbilo, ale ta ostuda!“
Ostuda se nekonala, já měl ovšem pár dnů tichou domácnost, suché brambory a vstup zakázán. Nešťastnou kliku jsem vyměnil hned v pondělí a od té doby jsme měli pokoj od zvědavé sousedky a ničím nerušený klid při denních erotických radovánkách. Zvonek jsme ale pro jistotu vypínali.