Staří a neklidní

Ve školství pracuju už skoro dvacet let. Jsem tudíž zvyklá na nejrůznější školení, na která musím jezdit – týkají se změn v osnovách, využití moderních metod ve výuce, problémů mládeže… Nedávno mě zase ředitel na jedno podobné školení vyslal. Hlavním tématem měla být sexualita ve školství. Byla jsem z toho trochu otrávená, protože jsem si uměla představit, jaká to bude nuda. A zpočátku byla, protože přednášející byla taková ženská asi mého věku, ale na první pohled šíleně zapšklá a konzervativní. Sáhodlouze mluvila o tom, jak se v mládeži během puberty probouzí sexualita, která se dá ovládnout jen velice tvrdou výchovou. Že když se dělají různé ústupky, tak se to za chvilku vymstí všem, protože z mladých se stanou doslova sexuální monstra, holky budou provokovat a veřejně vystavovat svoje polonahá těla, kluci zase číhají na každém kroku a chtějí osouložit každou, která projde kolem…

Poslouchala jsem ty její řeči tak na půl ucha. Připadala jsem si jak na nějakém sjezdu fanatiků. To, co ta ženská říkala, nebyla vůbec pravda. Kde takovéhle řeči vzala? Možná se jen dívala na nějaký bezduchý seriál o mládeži, který akcentoval právě tohle chování. Ale nebyla to pravda, rozhodně ne u dnešních dětí. Dnešní děti se sice tvářily světácky a drsně, ale místo objevování svých těl trávily čas raději u počítače. Ven chodily jen málo, takže jak se mohly stát sexuálními predátory? Jo, to když jsem po škole začínala, byla situace naprosto jiná… A tak jsem se zasnila a s nostalgií vzpomínala na svého studenta Sváťu…
Sváťa byl typickou ukázkou toho, čemu se říká plejboj. Doslechla jsem se, že snad všechny holky ve škole po něm vzdychají. Byl to svalovec a byl hrozně charismatický. Zpočátku jsme spolu vedli takovou nenápadnou válku o převahu, kterou jsem nakonec svým přístupem vyhrála. Ale Sváťa se o mě začal mnohem víc zajímat, nadbíhal mi, seděl v první lavici, pořád se na mě díval a bezostyšně se mnou flirtoval. Bylo mi pětadvacet, takže mě chování toho mladého býčka nemohlo nechat chladnou. Ale vydržela jsem až do maturitního ročníku. Tam jsem podlehla a nechala se od něj pozvat do cukrárny. Protáhli jsme to do pozdních nočních hodin, kdy jsme pak skončili v parku v altánku na lavičce, divoce jsme se tam líbali a já jsem Sváťovi nakonec vykouřila péro.
Divím se, že mezi rodiče se to nerozkřiklo. Jinak jsem si ale byla jistá, že se Sváťa pochlubil všem svým kámošům. Kluci se na mě dívali napůl závistivě, napůl spiklenecky. Rozhodně by si taky dali říct. Ale já jsem tenkrát inklinovala jenom k Sváťovi, však jsem se od něj taky nechala nádherně opíchat. To bylo na cyklistickém kurzu, kam třída vyrazila těsně před maturitou. Jeden večer jsem se nenápadně vytratila od ohně, protože jsem na sobě a na svých kozách cítila Sváťovy oči, jak mě doslova svlékají pohledem. Kunda mě z toho začala úplně brnět touhou. Teď nebo nikdy, řekla jsem si. A tak jsem se v šeru procházela okolo lesíka, dokud jsem si nebyla jistá, že se Sváťa nenápadně vydal za mnou.

Zašla jsem do háječku, kde byly takové příhodné pískovcové balvany. Za chvilku už jsem slyšela praskot větviček. Sváťa se objevil a s úsměvem mi nesl kousek buřta. Poděkovala jsem mu, ale na ten buřt vůbec nedošlo. Okamžitě jsem se na něj totiž vrhla, až byl celý zaskočený, vjela jsem mu rukou do rozkroku a začala jsem ho vášnivě líbat. Dal mi ruce na kozy, trochu je promnul a to rozhodlo. Tím opadly veškeré zábrany nás obou. prostě jsme ze sebe vzájemně strhali oblečení, knoflíčky létaly do křoví a kalhotky se mi roztrhly ve švu. opřela jsem se rukama o tu skálu a vyšpulila na Sváťu zadek. Okamžitě byl ve mně vražený až po kořen, hlasitě dýchal a naše rytmické pohyby splynuly v jeden. Jeho kláda mě prošťouchávala skrz na skrz, až jsem bolestně sténala. Prožila jsem báječný orgasmus, až jsem zaryla nehty do skály a jeden si dokonce zlomila.
V návalu touhy jsem to však vůbec nepostřehla. Sváťa si mě držel za vlasy, aby mi ukázal, kdo je tady chlap, a já jsem se mu naprosto oddávala. Klidně bych tam s ním šukala až do bílého rána. On však měl také jisté omezené možnosti, takže se asi po půl hodině s obrovským uspokojením vystříkal. Bylo hodně těžké po zbytek školního roku dělat, jakoby nic. Měla jsem pro něj slabost, možná jsem k němu dokonce něco cítila. Ale pak se události seběhly tak, že už jsme naše řádění nemohli nikdy opakovat… Ale díky vzpomínkám mi to nemožné školení uteklo rychle. Jo, kdyby tak dnešní mládež skutečně byla tak sexuální jako před několika dekádami…