Prášečky

Sakra, už musím zase na záchod. Posledních čtrnáct dní mám problémy s močením. Jmenuju se Jirka a je mi 17. Dost blbej věk na problémy s prostatou, že jo? Proto taky nechci k doktoru.
Už to nevydržím. Musím. Rozepínám si poklopec, vyndavám invalidu a.. a nic. Nejde to! Sakra. Předtím to aspoň šlo, bolelo to, ale šlo to. Nechce se mi, ale musím to říct matce.
Matka to vzala celkem v pohodě. Vyfasoval jsem 4 lístky a ženu si to na urologii. Mám plnej močák, takže pro mě jízda autobusem není to nejlepší, ale na druhou stranu nemám styd z doktora, protože už to chci mít za sebou.
V čekárně je akorát jeden chlápek v kožený vestě. Tiše jsem se zasmál: „Hlavně, že má koženou bundu a nemůže píchat!“ Otevřeli se dveře a mezi dveřma se ukázal nějakej chlápek a sestra. Byla docela pohledná, bruneta, docela velký kozičky. Ale na to jsem teď moc nemyslel, bolest mě už docela svýrala. Sestře jsem dal kartičku pojišťovny, když vcházel dovnitř ten chlápek v koženém a ven vycházel chlápek s divnou kačeří chůzí. Sedl jsem si hned naproti dveřím. Strašně se mi chce na záchod. Ale je marný někam chodit, protože vím, že to stejně nepůjde. A docela začínám mít strach, co se bude dít uvnitř.
Přišla mi dlouhá ta chvíle, než ten chlápek vylez. Ale nakonec přeci jen vylez a já musel dovnitř. Následovala mě sestra. Zastavil jsem ze slušnosti před prahem a nakoukl dovnitř. Nikoho jsem neviděl.
„Dobrý den,“ pozdravil jsem a sestra mě vybídla, ať jdu dovnitř.
„Dobrý den,“ ozval se ženskej optimistickej hlas zevnitř. Žena? To jsem nečekal. S tím jsem nepočítal. Udělal jsem ještě krok a půl a už jsem jí viděl. Byla docela pohledná, kolem třiceti, blond vlasy, menší postava.
„Tak co vás trápí?“ začala doktorka. Docela mě udivilo, že mi vyká, ale v dobrém smyslu, dělalo mi to dobře.
„No, ehm, blbě se to říká,“ koktal jsem ze sebe. Trochu jsem se před ní styděl. Doktorka mě zastavila: „Tady si na urologii, normálně mluv, nic nás nepřekvapí, už jsme toho slyšely dost.“
„Prostě nemůžu na malou. Posledních čtrnáct mě to bolelo, ale dneska jsem chtěl jít a nejde to. A už jsem fakt plnej,“ řekl jsem na rovinu.
„No, vidiš, ani to nebolelo. To je tu docela běžný. Támhle si odlož,“ řekl a trochu mě zamrazilo. Ale přeci jen jsem tam došel a začal si sundavat věci. Má rajcovní hlas tahle doktorka, pomyslel jsem si.
Tak jsem měl na sobě jen slipy a vydal se za ní.
„No, co to je tohle?“ ukázala na slipy. Lek jsem se co se děje, ale pak dodala: „Dolů!“ Je, tak to je trapný, ale co se dá dělat. Stáhl jsem slipy a teď jsem tam stál jako Adam. Bez listu samozřejmě. Doktorka se chvilku nenápadně zadívala na můj penis. Byl v klidu, takže byl docela malej. Mám ho docela malej no.
„Tady si lehni,“ ukázala na stůl. Musel jsem ten stůl celej obejít, abych našel schůdky. Bylo mi fakt trapně, když se mi péro houpalo sem tam a ještě se na ěm koukaly dvě holky. Pořád jsem se ukliďnoval, že jsou ze zdravotnictví. Doktorka se zvedla a přistoupila ke mně. Navlíkla si rukavice a začala mi promačkávat podbříško. Vyjekl jsem bolestí a tak hned přestala. Omluvila se a pokračovala. Trochu níž. Ohmatala mi v mžiku péro, takže jsem se toho ani nevšiml. Pak si ale pohrávala s mýma koulema. Vzala si je do obou rukou a různě je promačkávala. To mě trochu taky bolelo, ale ne tolik, abych křičel. Vlastně jsem nekřičel, protože to bylo docela přijemný. Měla studený ruce. Užíval jsem si to. Doktorka se otočila na stále se dívající sestru: „Připravte mi cévku, prosím.“
Jaj cévku? To je ta trubička, co se strká do péra, ne? To bude bolet. No, ale aspoň se mi uleví.
Doktorka se otočila. Pořád držela moje koule v jedný ruce a já si to užíval. Měl jsem zavřený oči. Pak mi je pustila a já je otevřel. Doktorka se červenala a já hned zjistil proč. Péro mi stálo v plný parádě.
Mezitím dostala doktorka svojí cévku.
„No, musíme počkat, než se trochu uklidníš,“ řekla se smíchem doktorka a ukázala na moje péro. Trochu jsem se styděl, ale zase mě rajcovalo, jak o tom na rovinu mluví. Bude to těžký ho uklidnit, pomyslel jsem si, ale mýlil jsem se. Doktorka si se mnou začala povídat o tom, co doma, ve škole atd. takže mi čurák po dvou minutách povídání slehl.
„Jdeme na to,“ řekla a pevně chytila moje péro. Drželo ho dlouho, takže jsem dotyk ucítil. Chvilku si ho rovnala v ruce. Já zavřel oči a čekal, kdy cévka pronikne dovnitř.
Když se to stalo, tak jsem sebou cukl, ale dalo se to přežít. To už ze mně tekl proud moče, kterou sestra zachytávala do kýble. Nebolelo to a já si krásně ulevoval. Skoro jsem usínal.
„Teď ti jí zase vytáhnu,“ řekla doktorka, když jsem přestal močit. Chytla mi pevně péro a vytáhla trubičku. Teď mi bylo fajn. Trubičku zahodila a zase ke mně přišla jako poprvý.
„Tak, to bysme měli, teď musíme zjistit, co to způsobilo, ikdyž asi vím,“ řekla a podívala se na sestru: „Připravte to.“ Měla zvláštní úsměv na tváři, když to říkala a tak jsem neměl strach. Začal mi promačkávat podbříško. To mě teď nebolelo. A pak, na to jsem čekal, sjela dolů ke koulím. Promáčkávala je.
„Hm, je to jasný, máš nateklý varlata. Kdy jsi ho naposled honil?“ zeptala. Cože? Co to je za otázky? To mě dostalo. Začal jsem přemýšlet: „No, od tý doby co to mám, jsem nehonil a předtím asi týden.“
„Tak to je jasný. Mám pro tebe dvě dobrý zprávy: Za prvý, až odtud budeš odcházet, tak to bude v pohodě, za druhý, teď se budeš muset pořádně vystříkat. A to si myslím, že pro kluka tvýho věku není špatná zpráva,“ řekla. Slyším dobře? Fakt mě to udivovalo.
„Předtím ti tak krásně stál a teď nic?“ pustila mý koule doktorka a vydala sestře pokyn, aby začala. Pořád jsem to nějak nechápal, ale nějak jsem neprotestoval. Sestra ke mně přišla, s nějakou válcovou střibrnou věcí a usmála se. Tu věc položila na stolek vedle a pak se vrátila. Moc se se mnou nepárala a tak rychle vzala mý péro do ruku s nataženou rukavicí a začala ho povadlýho pohonívat. Nějak nešel nahoru a tak jak byla nademnou sestra nakloněná, rozepla si knoflíček a já ji viděl do výstřihu. A ne jenom tam. Viděl jsem jí až na bříško. Byla tak akorát opálená a měla opravdu krásný kozičky. Pomalu jsem cítil jak mi čůrák roste a tím pádem sestra víc honí. Přestala a natáhle se pro tu věc. Doktorka jí přišla zkontrolovat.
„Moc brzo. Dyť ho měl větší předtím,“ řekla a chytila mě jako předtím za koule a mírně je začala mačkat. Podívala se na sestru a její výstřih a taky se rozepla knoflíček. Nevěděl jsem, kam dřív koukat, ale ze slušnosti vedla doktorka, protože se právě hrála s mýma koulema. Nemohl jsem tomu věřit, ale bylo tomu tak. Pak chytla doktorka moje péro do ruky, pořádně ho zmáčkla a udělala jedno tempo, aby se ujistila, jestli stojí jak má.
„To je ono, můžete začít,“ rozkázala a šli si sednout. Sestra zvedla tu věc a zapojila jí do zásuvky. Ta věc začala bzučet a vybrovat.
„Tohle ti nandám na penis a ty se do toho náramně vystříkáš,“ řekla sestra a tak udělala. Nastrčila mi to na péro a já se mohl udělat blahem. Byl to zvláštní pocit. Velikou rychlostí mi to stahovalo a natovalo předkožku, přičemž to vybrovalo. Vevnitř byl nějakej materiál, něco jako guma, co přesně objalo mýho čůráka.
Moc dlouho jsem to nevydržel a vystříkal se. Trochu jsem si při prvním výstříku zakřičel. Nemohl jsem to udržet, bylo to fakt nádherný. Teprv teď mi bylo fajn, až se mi chtělo spát. Nechali mě tam chvilku ležet, až doktorka řekla, že se můžu oblíct. Tak jsem se teda oblíkl.
„Tady máš tyhle dva zázračný prášečky. Až nebudeš doma, tak si jeden vezmi a pořádně se vyhoň,“ řekla doktorka a poslala mě domů.
„Tak co u doktora, dobrý? Vylečili tě?“ vyptávala se doma matka.
„Jo vyléčily, ale jsem teď nějakej utahanej, jdu si lehnout,“ řekl jsem jí a pět minut na to už jsem spal.