Pracovní nabídka

Před nějakým časem nastoupil do firmy nový kolega jako ekonom. Byl dobrý. Na škole, kterou právě dokončil byl oceněn nějakou prestižní cenou. Proto neváhal a přijal nabídku zaměstnání, ve kterém se mohl ještě zdokonalit. Jediným problémem bylo, že firma kde pracujeme je dosti vzdálena od jeho bydliště. Z toho plynuly nějaké nevýhody. Třeba to, že nikoho neznal. Seznamování mu ale nedělalo žádné problémy, jak jsem záhy uviděl. S chlapskou sestavou to proběhlo zcela v pohodě hned druhý den, když jsme zašli na pravidelné setkání do hospody, které jsme si zpříjemňovali hraním šipek. Tam z něj vylezlo, že potřebuje nějakou ženskou. Řekl jsem mu, že s tím něco provedeme.
Ale nebylo třeba. On působil jako magnet a baby na něj letěly snad z principu. Vilém, tak se jmenoval, byl vyšší postavy, měl tmavé vlasy a uhrančivý pohled. Na první pohled působil přitažlivě a jižanský vzhled mu v tom ještě více pomáhal. Jak jsem se později dozvěděl, jediný jeho problém byl, že na něj letěly ženské o několik let starší. Po té, co jich pár vystřídal a usoudil, že to není to pravé si dal na chvíli pokoj.

Tehdy to tak alespoň vypadalo.
Ovšem pak, nedbaje pravidla „co je v domě, není pro mě“, si začal s kolegyní, opět o něco více roků starší. Ta to sice ze začátku tutlala, ale Vilém se tím nijak netajil. Pak přišel den D a vše se otočilo. Vilém, najednou přestal komentovat naše narážky, jestli už něco bylo, akorát to přešel slovy, že jsou pouze kamarádi a nic víc. Najednou, jak zvláštní. Předtím se chvástal, že až něco bude, podělí se. Naštěstí firma byla jedna velká postel, a tak se podrobnosti onoho večera dostaly na povrch jinou cestou. Ale dostaly, to je hlavní. Další kolega totiž obstarával ředitelovu asistentku, která patřila do spolku místních dam, jež se vzájemně oslňovaly svými sexuálními zážitky. Shodou okolností odjel Vilém na služební cestu, tak byl prostor pro hlasité vyjadřování a líčení ničím neomezen. Naše plus mínus stabilní desítka se sešla v kolečku v jehož epicentru se nacházel Pavel, který měl aktuální informace. Dostat je z asistentky nebyl žádný problém, vlastně mu je vylíčila téměř bez problémů, když naoko předstíral nezájem. Starý chlapský trik, ale vždy zabere.
„Tak už nenapínej,“ ozvalo se. „Jaký je? Je to kalibr jak si myslíme? Mluv.“
„No, pánové něco vím, ale prodám, jak jsem nakoupil. Prý se Jarmila o Vildovi nevyjadřovala nejlépe, ale moc tomu nevěřím.“
Nemohli jsme vydržet a byl vznesen jednotný dotaz: „Jak to?“
„Jarmila ženským říkala, že má ráda dlouhý a vášnivý sex. A Vilda se prý udělal za pět minut a pak vypadl celý zmatený domů.“

Hromadně jsme se shodli, že to bude z Jarmiliny strany špinavá pomluva. Určitě to bylo jinak. Třebas, že když už jí to dělal pátou hodinu, měla toho dost a sundala ho ze sebe. On to neakceptoval a vzal jí kramle. No a ona ho teď šeredně pomlouvá. Už jsme se chtěli rozejít, když se nečekaně ozval Ivan: „Pánové,“ pravil klidně. „Já už něco podobného na Vildu taky slyšel.“ Nekladl jsem tomu žádný důraz, ale slyšet to ze dvou nezávislých zdrojů to už je podezřelé. Když jsme byli před časem na šipkách, zůstal jsem tam s ním nakonec sám. On pak sbalil servírku a odešel s ní domů. Po čase jsem tam zase zašel se známým, a když odešel, dal jsem se s tou servírkou do řeči. Přišla řeč na Vildu a ona to popsala, že se tenkrát rozešli jako přátelé, protože by to v budoucnu nemělo smysl. Ne, že by nechtěli něco dělat, ale Vilda se prý na nic nezmohl.

Tehdy vyšla najevo krutá pravda, že Vilda není takový machr jak se zdálo. Věděli to chlapi, kteří to měli podložené ze dvou zdrojů, věděly to ženský, kterým to pustila Jarmila. Jediný kdo nevěděl, že to všichni vědí, byl Vilém. Nikdo mu to z pochopitelných důvodů nechtěl říci. Tak se mohl stále chlácholit svými dalšími úspěchy a nechápal drobné cukání koutků okolních posluchačů