Nadřízená

Seděl jsem u sebe v kanceláři a telefonoval se zákazníkem. Bylo již hodně dlouho po pracovní době a předpokládal jsem, že v naší malé firmě není už ani noha, když tu se ozval interkom. Vládo, máš přijít k šéfce, oznámila mi sametovým hlasem Magda.

Jinak krásná sekretářka, naší jestě krásnější ředitelky a majitelky v jedné osobě. Dohovořil jsem se zákazníkem, vzal dokumenty, o které mě ještě Magda požádala a vyrazil. Když jsem dorazil do předpokoje kanceláře naší šéfové, kde měla hlavní stan Magda, nikdo tam nebyl. Nechtěl jsem k náčelnici vtrhnout, protože bytostně nesnášela, vpadl-li k ní kdokoli bez předchozího ohlášení Magdou. Posadil jsem se tedy do jednoho z pohodlných křesel a čekal. Uplynulo snad patnáct minut. Nikde nikdo a já začínal mít vztek. Vládíku!? Ozval se z interkomu podivně měkký hlas Magdy. Byla tedy u šéfky na koberečku. “Ano.” “Pojď dál.” Vstal jsem, zapnul sako a otevřel polstrované dveře naší nejvyšší, a vešel.

Dveře se potichu zaklaply. Já stál zády k nim a čelem k modernímu stolu z ebenového dřeva, za kterým nikdo neseděl. Popošel jsem dál a už jsem chtěl pozdravit, když jsem za stolem zpozoroval jakýsi pohyb. Zůstal jsem v ohromení stát. Za stolem na huňatém koberci ležela nahá Magda. Její dlouhé, tmavokaštanové vlasy byly rozprostřeny na bílém pozadí koberce. Ředitelka, pouze v průsvitném spodním prádélku, klečela u jejích nohou a laskala Magdin klín rukou i jazykem. Chtěl jsem vycouvat: To musí být šílený sen a nebo si ze mě někdo vystřelil. Lucie, naše šéfová si mě všimla. “Sedni si sem, ukázala na pohovku a dívej se na nás.” Nechtěl jsem tomu věřit, ale jako omámený jsem se posadil. Děvčata se věnovala dál sama sobě a můj klacek se stával větší a větší, až už jsem to nevydržel, rozepnul si kalhoty a začal masturbovat. Hrál jsem si tak sám se sebou a pozoroval ta dvě nádherná stvoření, když tu Magda otevřela slastně přivřené oči a pokynula mi, abych se přidal. Chvíli jsem váhal, ale zastavil mě skučivý hlas šéfky. Pojď sem a ošoustej mě zezadu. Tomuto příkazu již nešlo odolat. Shodil jsem sako, kravatu a zbytek textilu a přistoupil jsem k oběma mazlícím se krasavicím. Můj macek byl naprosto nadupaný, a tak zatímco si velitelka jestě hrála s Magdinou voňavou štěrbinkou, já ho vnořil do její vlhkem se lesknoucí a vyšpulené kundičky.

Magda řičela slastí pod jemnými doteky štíhlých prstů a rychlého jazyka Lucie a ta zase vrtěla kouzelným zadečkem a udávala jemný rytmus naší soulože. Pak, ani nemám tušení, jak se to stalo, jsem ležel na zádech a děvenky se na mě střídaly. Napřed třikrát zasunula šéfka Lucka a pak třikrát Magda, a tak se střídaly dokola. Bylo to hrozné. Ale krásné. A pokaždé, když jsem byl téměř na vrcholu, přestaly. Potvory. Za čas toho měly už taky dost, a tak se se svými krásnými čumáčky svezly k mému obrovskému pyji a začaly ho něžně zpracovávat růžovými jazýčky. To už jsem nevydržel a mohutný gejzír semene smáčel obě takovou silou, až se skoro lekly. Ovšem jejich strnutí netrvalo ani dvě vteřiny. Začaly se vzájemně líbat a olizovat tak, aby ani kapička neukápla na bělostný, chundelatý koberec. Bylo to krásné, jak se vzájemně dělily o můj horký a hustý dáreček. Jestě mě každá políbila na sametový vrcholek zvlhle růžové kuličky mého macka a já mírně uvolněn jsem se odsunul stranou. Děvčata pokračovala dál v hrátkách. Tentokrát Magda sáhla do šéfčina stolu a vylovila mohutný umělý orgán. Stulila se s ním do Luciina klína, zasunula robertka a mazlila se s její stále mokrou škebličkou ve stále šílenějším rytmu. Penis se začal opět naplňovat krví, a tak jsem se hnán odvěkou touhou a instinktem znovu připojil k oběma amazonkám. Přilehl jsem k Lucii. Líbal jsem ji za uši, na krk i na pěkně tvarovaná prsa. Rukou jsem zajel do vlhkého klína a rychlými pohyby dráždil jejího velikého postěváka. Můj orgán se znovu ocitl ve vlhku. To Magda, zatímco robertkem tvrdě přirážela v Luciině klíně, nelenila a obejmula pusou kamenný pilíř mého mužství. A právě ve chvíli, kdy se šéfka zmítala v šílené agónii rozkoše a křičela nádherou, vstříkl jsem druhou várku do Magdiny líbezné pusinky. Nebyla sobecká, a tak se s mojí nadílkou podělila s ještě se zmítající Luckou. Bylo to nádherné. Bylo po všem a já odcházel z kanceláře naší šéfky. “Vladimíre, ozvala se šéfová, je vám doufám jasné, že se tu nic nestalo.”