Rubrika: Klasika

S manželkou Irenou jsme neměli žádný bujarý sexuální život. Za těch pár roků, které jsme strávili spolu, jsme spolu spali jen čtyřikrát. Člověk by si řekl, že si počet aktů nebude počítat, ale když se sexu dočká jen jednou za čas, tak si počet zapamatuje a vryje se mu do paměti jako rýč do kypré hlíny.

Nebyl jsem z toho nadšený, ale byl jsem spokojený s naším soužitím a víceméně mi náš stav vyhovoval. Jistě, více sexu by jistě našemu vztahu prospělo, ale oběma nám to vyhovovalo, i když jsme o tom nikdy nemluvili. Sem tam si to udělat sám na záchodě mi nedělalo žádný problém.

Pokračování textu Irena

Cesta vlakem domů mi trvá přes 4 hodiny. Skoro vždy, když se rozhodnu navštívit rodiče, jezdím pozdě v noci, kdy bývá nejméně lidí a mohu tak mít kupé sám pro sebe. Většinou se to daří, a já tak mohu v klidu cestu prospat. Samozřejmě, že to není žádný extra spánek, musím být ostražitý kvůli zlodějům, nicméně mi to vyhovuje, rozhodně líp než kdybych jel přes den. Občas se ovšem stane, že nemohu vůbec usnout a docela se nudím. Notebook mi vydrží jen něco málo přes 2 hodiny a tak skoro půlku cesty nemám co dělat.

Pokračování textu Ve vlaku

Dlouhý leta jsem se fascinovaně díval na jednu máminou známou. Říkali jsem jí odmalička teta Anna. Pracovala jako dětská doktorka, jako malej jsem k ní s bráchou chodíval na kontroly a ona zas často bývala u nás doma na návštěvách. Byla to hezká ženská, jen co je pravda. Zrzavá, ostříhaná na krátko, s pevným a krásně pěstěným tělem. Typoval jsem jí tak něco kolem padesátky. Vždycky se mi líbila jako ženská, temperamentní a milá. No, po pravdě řečeno, často jsem o ní v pubertě snil, jaký by s ní mohl být sex a často jsem se jí ve svých představách plně oddával.

Pokračování textu Mámina známá ..

Na velké farmě zabývající se ekochovem majitelé každý rok nabírali spoustu brigádníků a dobrovolníků na pomoc. Udělali si z toho docela dobrý byznys, takže vydělávali na poskytování těchto služeb a dokonce i na tom, že ubytovali pár pošuků v seníku. Ale lidé se tam zapisovali třeba už v zimě, aby mohli týden strávit relaxem při tvrdé fyzické práci. Na rozsáhlých pozemcích bylo pořád co dělat, a tak tam zůstával pořád někdo od jara až do podzimu. Na podzim už tam bylo pracantů jen málo, zato se však vesele seznamovali. A dokonce, aniž by o tom majitelé věděli, navazovali nejrůznější kontakty a dokonce se oddávali divokým tělesným hrátkám…

Pokračování textu Osada

S novým přítelem jsem se hned na prvním rande (to vlastně ještě nebyl můj přítel, hehe) cítila, jako bychom se znali odjakživa. Počáteční rozpaky jsme překonali skoro hned a začali jsme si povídat úplně o všem. Nezávislý pozorovatel by řekl, že to byly vlastně blbosti, ale podle mě je hrozně fajn mít někoho, s kým si můžeš pokecat jen tak, o blbostech, a cítit se přitom skvěle. Pak ta banální témata přecházela k něčemu mnohem lechtivějšímu, zvídavým otázkám, zpovědi, historkám. Zkrátka to mezi námi začalo pořádně jiskřit a já snad poprvé v životě chtěla už na prvním rande nějakého chlapa dotáhnout k sobě domů a tam ho přefiknout.

Pokračování textu Na prvním rande

Libor nemohl sehnat žádnou jinou práci, a tak se stal řidičem kamionu. No co, sice trávil většinu času na cestách a v zahraničí, ale doma ho nic nedrželo. Poslední přítelkyně ho opustila, protože si nabrnkla nějakého vymazleného šampóna, a tak Libor neměl ani holku, ani děti, a s kámoši se klidně viděl jen jednou měsíčně a stačilo mu to. To se pořádně vožrali, vyměnili historky, milostné zkušenosti (které Libor obvykle neměl žádné, ale někdy si klidně nějaké vymyslel), prostě samé dobré chlapské věci.

Pokračování textu Mladá za peníze povolná

Pavel byl mladík, který studoval vysokou školu, stejně jako jeho přítelkyně Barča. Zrovna se blížil začátek nového semestru, a tak si chtěli oba pořádně užít poslední společné dny. Dohodli se proto na společné romantické večeři při svíčkách u Pavla doma. Pavel měl zrovna volný byt, jelikož jeho rodiče odjeli na víkend pryč, a tak se už odpoledne pustil do příprav.

Pokračování textu Oněměl úžasem