Eva si dál a stále dokola užívala jedno číslo za druhým, všechno ji začínalo bolet, myslela si, že snad nakonec bude celá zevnitř roztrhána, ale takové bylo výkupné za tu zatraceně nekonečnou rozkoš, kterou jí dokázal nepřetržitě poskytnout pouze Ďábel. Bůh je často sledoval a byly mu líto dvě věci. Za prvé, že nemůže být na Ďáblově místě, a za druhé, že ze dvou lidí na Zemi zůstal už jenom jeden. Přemýšlel o tom dlouho a došel k závěru, že časem zemře i Eva. Mělo by snad jeho velké stvořitelské dílo být zmařeno? Ne, to rozhodně nemohl dopustit. Proto časem vymyslel plán, který měl být těžko proveditelný, ale fungující. I sestoupil jednou Bůh z nebes a navštívil Ďábla. ,,Bratře,“ řekl mu, ,,již dlouhou dobu pozoruji tvoje počínání s Evou.
Ona byla stvořena proto, aby se stala matkou všelikého lidstva. Ale její druh, Adam, jí nedokázal poskytnout to, co ona chtěla a potřebovala, a díky své zaslepené žárlivosti se zabil. Lidstvo je odsouzeno k zániku. To přeci nemůžeme dopustit!“ Ďábel se posměšně usmál a zeptal se:,, Ano, to jistě nemůžeme. A co chceš ode mě, drahý bratře?“ Bůh pokračoval. Vypadal rozpačitě a ze všech těch plamenů pekelných mu začínalo být pořádné horko. ,,Víš, rád bych tě o něco požádal. Já jsem stvořil duševní krásu, ty jsi stvořil tělesné prožitky. Paradoxně bez tebe by lidstvo vyhynulo, i kdyby se Adam nezabil, protože by neznalo sex. Ty jsi zběhlý ve všech tajemstvích tohoto požitku, proto tě žádám o jedno. Daruj mi část svého umění, zasvěť mě do tajů extáze! Vstoupím k Evě a stanu se otcem nového začátku! Stanu se otcem lidského plemene, které bude čisté a bezelstné jako já sám. Navždy v sobě bude chovat úctu k předku a zploditeli a nikdy nezapomene.“ Ďábel chvilku nevěřícně koukal, co že to po něm Bůh vlastně žádá. Moc se mu to nezdálo. Ne že by nebylo možné trochu jej poučit o zakázaném ovoci, ale vůbec se mu do toho nechtělo. A vtom ho napadla geniální lest. Nasadil trošku zklamaný výraz a rozvážným tónem začal promlouvat: ,, Víš bratře, moc rád bych ti vyhověl, jenže by to nebylo možné. Ty jsi ztělesněním klidu a očištění, byl jsi pověřen vybudováním celého vesmíru a všech bytostí, kdežto já jsem tvůj opak. Já nejsem očištění, ale zatracení. Nevím nic o tvé obrovské schopnosti a ty zase nevíš nic o mé. I kdybychom si je navzájem prozradili, nikdy je nemůžeme pochopit. Je mi to moc líto.“ Bůh se málem rozplakal: ,, Ale v tom případě je vše ztraceno!“ zvolal zoufale. ,,Nesmutni, bratře, možná by tu bylo jedno řešení,“ promlouval Ďábel konejšivým hlasem. ,,Skutečně? A jaké?“ zvedl Bůh hlavu a oči mu zazářily nadějí. ,,Víš, možná s tím nebudeš souhlasit, ale v tom případě by skutečně bylo vše ztraceno. Místo tebe bych do Evy mohl vložit své sémě já a zachránit tak budoucnost. Já budu otcem tělesným, ty tím duchovním. Můžou se k tobě modlit a uctívat tě. Na Evu sešlu posvátný spánek, aby si myslela, že by počato tvé dítě. Bude mu vyprávět o tvé dobrotě a tradice tak nikdy nezemře.“ Bohovi se mezi obočím objevila přemýšlivá vráska. ,,Ano, s tím souhlasím!“ řekl nakonec. ,, Koneckonců, řekl jsi, že se vzdáš svého nároku a že jako otec a stvořitel budu prezentovám já. Je to jediná možnost záchrany, proto přijímám. Děkuji ti, bratře!“ A mnohem spokojenější se vrátil Bůh na nebesa. Ďábel se hned po jeho odchodu začal chechtat a jeho smích neměl konce. Bylo to tak jednoduché! Ani se mu nezdálo o tom, že bitvu vyhraje tak rychle… Nadešel ten klíčový den. Bůh pro Evu znovu otevřel brány Ráje a v jednom obzvlášť krásném hájku pro ni připravil měkké lůžko plné těch nejkrásnějších květů. Potom si ji pozval a vysvětlil jí svůj záměr. Eva souhlasila, říkala si, že když vyzkoušela Ďábla, může vyzkoušet i Boha. Bůh ji láskyplně uložil na lůžko a seslal na ni posvátný spánek. Potom se diskrétně vzdálil a nechal Ďábla, aby poprvé vstoupil do Ráje. Ten, hned jak viděl spící Evu, nádherně se ztopořil. Došel k ní a jedním máchnutím z ní strhl bělostný šat. Eva se zachvěla a něco zamumlala ze sna. Ďábel ji začal hladit po celém těle, zvláště se věnoval její kolébce budoucího života. Cítil, jak Eva začíná vlhnout a musel silou vůle překonávat nutkání už zahájit samotný akt. Chtěl, aby si Eva tento výjimečný okamžik užila co nejvíc, přestože spala. Napadlo ho, že by mohl všechnu milostnou šťávu vytékající z Evy slízat. Poklekl k nohám jejího lůžka a přitáhl si ji k sobě. Eva se ze svého kouzelného spánku nemohla probudit, ale to Ďáblovi nevadilo. Začal svým horkým jazykem obkružovat její štěrbinku. Díky jeho hbitosti se celé Eviččino tělo kroutilo a Ďábel už to dál nemohl vydržet. Nadzvedl ji svýma obrovskýma rukama, chytil ji za zadek a prudce přirazil. I ve spánku lehce zasténala. Ďábel musel hodně zrychlovat, aby cítil, jak se blíží k orgasmu. Stáhnul svá ústa do bezreté čárky a už z něj šla první salva semene. Byla snad nekonečná, až cítil, jak je Eva plná až po okraj. Teprve potom z ní vyklouzl, jen to mlasklo, a s obrovským pocitem uspokojení se vzdálil. A tak bylo započato lidstvo.Sice mělo být dítkem božím, ale ve svém jádru bylo předurčeno k hříchu. A takoví jsme dodnes. Ať chceme, nebo ne…