Tak jako každý rok, tak i loni jsem řešil otázku, kam na dovolenou. Snažím se poznat co nejvíc různých koutů Evropy. Byl jsem u Černého moře, koupal se na Jadranu, podíval se do Alp, navštívil Itálii, poznával krásy severského léta ve Švédsku a dokonce se dostal i do polárních končin okolo Murmanska. Snad pro tu cestománii jsem se nestačil oženit. V celibátu ovšem nežiji. Sem tam mám příležitostnou známost na jednu dvě noci, abych se zbavil přebytečných zásob semínka a neškrobil k ránu pyžamo, ale do manželského chomoutu nijak nechvátám. Víc mě lákají dálky a cizí země. Tentokrát padla volba na Rumunsko, týdenní přechod Karpat. Stany a jídlo s sebou, celá trasa vede mimo civilizaci. To mi vyhovuje.
Autobus vyjížděl z Ostravy. V Brně jsme přistupovali dva. Já a jedna obrýlená slečna. Drobná, modrooká, chemická blondýnka ostříhaná na kluka. Bílé tričko provokativně nadzvedával párek koziček jednohubek, modré džíny kopírovaly buclatou zadničku. Jaké měla nohy to kalhoty neprozradily. Stáří jsem odhadl okolo třicítky. Místa jsme měli vedle sebe. Pustil jsem ji k oknu. S úsměvem poděkovala, potřásla mi pravičkou a příjemným altem se představila: „Já jsem Hana.“
Zahučel jsem svoje jméno a zeptal se odkud je a co dělá. Dozvěděl jsem se, že pochází z Českomoravské vrchoviny, nyní žije na Šumavě, kde učí v malé vesničce na pětitřídce. Na kantorky jsem byl od dob povinné školní docházky poněkud alergický, ale přes počáteční nedůvěru či averzi se mi začínala líbit. Docela jsme si rozuměli. Byla stejný cestovatelský maniak jako já a už to, že se na takovou túru vydala sama mne docela překvapilo. A tak, než jsme probrali všechna místa, která jsme sjezdili, bylo už hodně pozdě večer.
V noci si beze studu a upejpání o mne opřela a s hlavou na mém rameni usnula jako andělíček. Docela příjemný pocit, cítit teplý vonný dech, na tváři šimrání dívčích vlasů a pravidelné zvedání hrudníku. Pak jsem také usnul, ukolébán monotónním zvukem hučícího motoru. Co všechno se mi zdálo, to si už nevzpomínám. Bylo to zmatené a chaotické, jak sny bývají, ale končilo to na gymnáziu v hodině sexuální výchovy. Profesorka je nápadně podobná mé spolucestující.
Tak milí studenti, dnes si probereme orální sex a vše, co s ním souvisí. Jak sám název napovídá, jedná se o vzájemné uspokojování partnerů a jejich erotické touhy ústy. Buď jako milostná předehra před vlastním koitem, nebo jeho náhražka. Ze strany žen a partnerek je to rovněž výborný stimulační prostředek, pokud má muž problémy s erekcí. Jaká je vlastní technika, to si předvedeme názorně. Jiří, pojďte k tabuli! Vstávám z lavice, jdu ke katedře. Ze třídy se ozývá nespokojené pokřikování mužského osazenstva: Proč on, proč ne já, to je nespravedlivé, já chci, prosím, také… Rudý v obličeji, napružený ocas mi tvoří na kalhotech vystouplou bouli. Slečna profesorka pokleká, rozepíná zip u kalhot, obličej tiskne na hrbol slipů.
„Blížíme se k celnici, připravte si doklady!“ slyším z dálky hlas průvodce. Otevírám oči. Jana se ve spánku sesunula a leží mi v klíně. S hrůzou zjišťuji, že mám opravdu erekci. Živý sen. To je pořádný trapas. Co když si toho všimne? Rozespale otevírá oči, víčka slepená, zvedá pomačkanou tvářičku. Ústa se jí ve spánku pootevřela, sliny mi smáčely kalhoty. Teď se vyděsila ona.
„Pardon, promiň, moc mě to mrzí, měl jsi mě vzbudit, omlouvám se,“ řekne a kapesníkem začne stírat a vysušovat mokrý flek. Narazila na tvrdý výčnělek. Zarazila se a v ten moment, jsme byli rudí oba dva. Pohlédli jsme si do očí a pak současně vyprskli v nevázaný smích, až se sousedé pohoršlivě otáčeli. Ještě že se přihrnuli rumunští celníci.
Ten trapas nás sblížil ještě víc. Než jsme vyrazili na prvou túru, domluvili jsme se, že je zbytečné nést dva stany, když můžeme spát spolu v jednom. Zredukovali jsme i kuchyňské potřeby. Já jsem stavěl stan, Hanka vařila, nádobí jsme myli společně.
První noc jsme doháněli zameškaný spánek a dospávali únavu z autobusu. Druhý den nás pozdě odpoledne přepadla bouřka s vydatným lijákem. Než jsem stačil postavit stan, byli jsme oba promočeni až na kůži. Štěstí, že rezervní oblečení zůstalo v batohu suché. Veškerá etiketa a stud musely jít stranou. Ve stísněném prostoru stanu jsme opatrně, abychom se nedotkli stanového plátna se oba museli svléknout ze všeho, co jsme měli na sobě. A tak za svitu baterky i blesků a rachotu hromů jsem ji uviděl poprvé úplně nahou. Zpočátku se snažila jednou rukou cudně zakrýt ty dva rozkošné nalejváčky, ale to se dá velice těžko oblékat. Tak bylo brzo po upejpání. Cecíky, vyzývavě stojaté citrónky, dvojky, světle hnědá houštinka pod pupíkem, elegantně oholená. Nožky trochu kratší, stehna plná a jak jsem se zanedlouho přesvědčil i tuhá. Oblá lýtka, malá chodidla. Já jsem s nahotou žádné velké ciráty nedělal, ať se děvče koukne, na čem dřímalo.
„Utři mi, prosím tě, záda,“ jektala zimou. Zuby jí drkotaly. Tak jsem s radostí a vehemencí tlačil, frotýroval, až bílá pokožka zrudla. „Děděděkuji, to stačí, vpředu se otřu sama.“
„Od rozdělané práce neodcházím. Když už dělám lazebníka, tak i vpředu. Rád se podívám, nemáš se za co stydět.“
„Kecko,“ řekla a dostal jsem herdu pěstí do břicha.
„Pozor, ať neublížíš mému nejlepšímu kamarádovi!“
„Ty si nějak fandíš!“
Za stálého pošťuchování a špičkování jsme si natáhli pár suchých svršků a nasoukali se do spacích pytlů, abychom se trochu zahřáli. Venku se ochladilo. „Chtělo by to něco teplého do žaludku,“ ozval jsem se po chvíli. „Nejlépe grog, ale rum nemáme.“
„Počkej chvilku. Až mi bude teplo a přejde ten slejvák, udělám čaj. Zatím bys mi mohl prozradit, co se ti pěkného v autobuse zdálo, že se ten tvůj nejlepší přítel zachoval tak, jak se zachoval.“
„Stručně řečeno, erotický sen.“
„Zajímavé. A podrobnosti?“
„Zvědavá paní učitelka. Máš je mít, stejně jsi se tam zapletla.“
„Jóóó a jak?“
„Byl jsem na gymplu a ty jsi přednášela sexuální výchovu. Konkrétně orální sex.“
„No, studente, to si vás budu muset přezkoušet, jak jste zvládl učivo.“ Hele, ta se odvázala! Žádná zapšklá stará panna. Kdo by to do ní řekl?
„Tak mě pusť k sobě,“ odpověděl jsem a hrabal jsem se z jednoho spacáku do druhého. Ještě že ten její byl celý rozepínací.
Stáhl jsem si tepláky, jí kalhotky a nasunul se mezi pokrčené a rozchýlené nohy. Růžové poupátko už mělo pootevřené okvětní plátky, začínalo se lesknout kapičkami nektaru a vonělo probouzející se touhou i ženstvím. Políbil jsem jí pupík, nasázel pár polibků do přistřižené houštinky, lípl pusu na vnitřní strany stehen a nakonec začal hubičkovat masité polštářky stydkých pysků. Hanka strnula, vypnula se, dech se jí zrychlil. Když jsem jazykem párkrát projel teplou mezírku a zakmital na vršku poštěváčku, vyrazila klínem prudce proti mně a táhle zakvílela: „Ááááá, dost, prosím tě! Dost, přestaň, nebo se zblázním! Já jsem se snad udělala!“
Nechal jsem ji vydýchat a uklidnit a znovu zarejdil jazykem, tentokrát směrem dovnitř do nitra tunýlku. Ten už byl horký a vlhký. Když jsem k jazyku přidal ruce a bříšky prstů jemně poklepával a masíroval obě naducané buchtičky, pevně mně stiskla hlavu stehny a ústa mi zalil příval vonícího nektárku. Křečovitě švihla tělem do strany, až se napnutá celta nebezpečně rozkmitala.
„Nééé, nééé, přestaň, jééé…“
„Pozor, opatrně, ať nám nespadne stan,“ zahučel jsem, hlavu stále stisknutou v kleštích dívčích stehen. Trošku se zklidnila a povolila sevření. „Tak, paní učitelko, co mi napíšete z felace do žákovské knížky?“
„Výbornou, studente, výbornou, ale ještě si to někdy procvičíme!“
„Já vím, jak vy kantoři s oblibou říkáte: Opakování, matka moudrosti.“
„Velmi správně, jsi bystrý a chápavý student. A teď budeme pokračovat v realizaci nedokončeného vyučování. Vezmu si to na starost sama.“
Nebyl jsem proti. Naopak, šulínek už byl v pozoru, já zvědavý a nedočkavý, co předvede. Pohodlně jsem se natáhl, ona se sklonila a drobnou dlaní jej sevřela těsně pod žaludem. Začala ho pomalu honit a se zájmem pozorovala, jak se předkožka stahuje dolů a obnažuje žalud.
„Vidím, že máš docela obstojné vybavení, líbí se mi.“ Byl jsem polichocen pochvalou. Asi jich už viděla víc, ale to mi nevadilo. Potom si olízla rty, pusu našpulila jako kapřík a zvolna se nasunula na rudou palici. Rty stiskla, ústy sjela dolů a nahoru za současného tření prutu dlaní. Mé ruce zahálely a to byla škoda. Tak jsem je zaměstnal.
Dlaně vážily obliny citrónků, prsty hladily a žmoulaly anténky bradavek, objížděly kolečko okolo rudohnědých dvorců, tvořících pravidelný kruh na vrcholku sladkého plodu. Hanka se statečně potýkala s tuhým a masitým soustem. Když povolila stisk rtů, zapojila do práce jazyk. Mrštně objížděla vrcholek žaludu, kde se už objevila kapička touhy, zakmitala u uzdičky, volnou rukou podebrala kulky v pytlíku, ohmatala jednu, druhou, promnula, potěžkala, prsty pročísla hustou houštinku chlupů až k pupku. Vyznala se. Pomalu mě dopracovávala k vrcholu. Když jsem se začal šponovat a cítil, jak se semínko prodírá z varlat ven, poznala to také. Přerušila práci ústy. Byl bych raději, kdyby nepřestala, ale to už se ozvala: „Chci vidět, jak stříkáš!“ Zakmitala rychle pravačkou, hekl jsem a začal jsem vystřikovat jednu dávku za druhou. Byl jsem v tu dobu pořádně nadržený. Něco šlo na tvářičku, něco na kozy, něco ukáplo na břicho.
„Pěkné, hezký střik! Jaká je paní učitelka?“
„Milionová. Umíš! Máš talent, tohle jsem nečekal. Musím opravit svůj názor na kantorky. Nebo jsi výjimka?“
„Neprovokuj a neurážej náš stav! Ty máš každou kantorku za starou frigidní pannu, žárlivě střežící panenskou blánu před zvrhlými chlípníky mužského pohlaví? To asi nevíš, že s oblibou zneužíváme žáčky v přírodopisném kabinetu?“
„Tak nějak,“ připustil jsem nejistě, „ale s tím kabinetem to nemyslíš vážně, že ne!“
„Teď nevíš, na čem jsi. Tak abys přišel na jiné myšlenky, tady je žínka. Otři si tu šlehačku, mně to můžeš také trochu rozetřít, prý je to dobré na pleť.“ Učinil jsem žádané. Při té příležitosti jsem si ještě trochu pohrál s cecíky. Přerušila mě otázkou: „Jak to uděláme s večeří? Čaj na rozehřátí už nepotřebujeme.“
„Víš co? Bude cikánská.“ Nechápavě na mě pohlédla.
„Tu jsme snědli v autobuse?“
„Ty nevíš, co je cikánská večeře? Zašukáme si a zapijeme to vodou.“
„Jo a zítra padneme v půli trasy. To ne! Podříznu konzervu. Sníme ji studenou s chlebem. Pak se uvidí.“
Moc jsem toho neviděl. Po večeři jsme padli oba dva jako štěpiny. Ale další noc jsme pokračovali v sexuální výchově další lekcí: Polohy při souloži. Co k tomu dodat? Vzhledem ke stísněnému prostoru ve stanu jsme moc variací neprobrali. Klasiku, z boku, na koníčka a zezadu to také šlo, ale museli jsme prcat moc opatrně, žádné divočení, jinak by nám spadl stan. Kundičku měla příjemně těsnou, krásně mi svírala bambus, jak mu začala říkat. Docela nám to spolu vyhovovalo. Šukala ráda, šukala s chutí. Ostatní účastníci pochodu nás měli za novomanžele, tak ani nedělali moc velké narážky na naše občasné halasné projevy. Ostatně většinou byli našeho stáří a až na pár mladších svobodných kluků vesměs v párech.
Po týdnu intenzivního pochodování, občasného bloudění téměř nedotčenou krajinou bez osídlení a jakékoli civilizace a stejně intenzivních nočních sexuálních hrátek jsme dorazili do malé osady, kde na nás čekal autobus, teplá voda a možnost solidní hygieny. Po večeři, ne už z konzervy, se mě Hanka zeptala: „Máš ještě nějakou dovolenou?“ Kantorka, ta si žije, dva měsíce prázdnin! „Nějakou ještě mám, proč?“
„Brácha má doma kánoi, ještě jsem v ní pořádně neseděla, ale chtěla bych se podívat na Sázavu a ty jsi se zmínil, že jsi vodu jezdil. Nechtěl bys to se mnou zkusit? Myslím sjet řeku, abys nemyslel zase na něco nepatřičného!“
„No, proč ne. Sázavu jsem ještě nejel. A nějaká ta nepatřičnost by se také mohla spáchat, ne?“
„To víš, že jo,“ lípla mi pusu a zavrtěla kozinkami po hrudi. Bylo rozhodnuto. A tak jsem se za čtrnáct dnů ocitl opět v Hančině společnosti, tentokrát na vodě v laminátové kánoi.
Vyrazili jsme z Ladče. Na Stvořidla jsme si netroufli, protože jsme nebyli v této disciplíně ještě moc sehraní, na rozdíl od té postelové. Občas řeka tekla někam jinam, než kam jsme jeli, a končili jsme na břehu ve vrbičkách. V jednom prudkém jazyku jsme se „udělali“. Večer ve stanu jsme se ovšem udělali vícekrát, ale to bylo podstatně příjemnější. A tak jsme jezy prozatím přenášeli.
Dolní tok Sázavy je už zase poměrně čistý a tak jsou jezy většinou obsazeny koupající se omladinou, hemží se okolo vodáci i dost čumilů. Postupně jsme se vypracovávali. Nechtělo se nám stále vyndávat bagáž z lodi a tak jsme si začali troufat na menší, neškodné šlajsničky a místo přenášení je s většími či menšími úspěchy zdolávali.
Blížili jsme se k Českému Šternberku. Už z dáli nás varoval nápis před nebezpečnou propustí.
„Jedeme, nebo přenášíme,“ houknul jsem na Hanku sedící vpředu na háčku.
„Nejsme žádná mejdla, jedeme,“ a zabrala pádlem. Nasměroval jsem příď do středu šlajsny. Jez i okolí byly doslova obleženy koupajícími, na břehu skautský tábor, opodál ležení vodáků, turisté. Všechny zraky se upřely na naši modrou keňu, jak se přehoupla přes jez a zmizela v dlouhé, táhlé propusti. Okolo mne vířila voda, vlny vysoko vystřikovaly, začaly se přelévat přes bok dovnitř. V tom okamžiku jsem byl slepý, brýle pocákané, neviděl jsem nic, jen jsem slyšel hurónský řev z břehu, potlesk a volání: Opakovat, opakovat… Hruď se mi nadmula pýchou nad perfektním výkonem. Hana zvedla pádlo vysoko nad hlavu a celá rozzářená se otočila trupem dozadu.
„To jsme zaváleli, co?“ To už jsem měl otřené brýle a loď se sunula pomalu po klidné vodě. Ale ovace neustávaly. Mně ovšem poklesla čelist a začal jsem se nehorázně smát. V bojovém zápolení s vodním živlem jí totiž spadla podprsenka, aniž si toho v té euforii všimla. Zato diváci to postřehli okamžitě. Ne bezchybný sjezd, ale její perfektní stojící citrónky byly příčinou toho aplausu. Přišla na to, když se sehnula, aby vybrala z loďky vodu. Škoda, podívaná to byla pěkná.
„Hele, nechceš nechat kantořiny a zkusit to jako striptérka? Vydělala bys víc než ve škole!“
Odpověď byla pádná. Chytil jsem přesně namířenou ránou pádla spršku sázavské vody, abych prý trochu zchladl, když mi sluníčko připálilo mozek. Potom chvíli se mnou nemluvila. Ale večer jsem stejně vzal do parády tu její ozdobu už v suchu. A nezůstalo jen u hořejšku. Došlo i na rozkošnou škebličku mezi nožkama, ale ta byla na rozdíl od cecíků pěkně vlhká. Když jsem do ní ponořil to své pádlo a začal zabírat, čvachtalo v ní stejně jako v loďce pod šlajsnou. Další striptýz už nezopakovala, utáhla si ramínko na podprsence. Sázavu jsme šťastně zdolali až do Davla.
Večerní milování ve stanu či přírodě jsme opakovali pravidelně až do konce dovolené. Současně jsme plánovali, kam vyrazíme příští sezónu. A pokud nám to bude spolu klapat jako dosud, možná že zakotvíme i v manželském přístavu…