Klub

Ten večer jsem se rozhodl. Bude to ona. Když se ke mně otočila zády a třela se téměř vystupujícím zadečkem z vlněných krátkých šatů, které by méně odvážné ženy oblékly spíše jako svetr, věděl jsem, co chci. Bylo mi téměř jedno, co chce ona.

Na parketě bylo tolik lidí hledící si svého, že mě ani nezajímalo, kolik lidí nás vidí a tak jsem ji zajel rukou rovnou mezi nohy. Saténové kalhotky nebyly žádný problém, a jelikož se mi ani ona nevysmýkla z náruče, tak ji to nevadilo. Polaskal jsem ji pysky dvěma prsty a zajel do její štěrbinky. Líbal jsem ji přitom na krk a krouživými pohyby pánví na ní přirážel zezadu.

Pokračování textu Klub

Dovolená ve sprše

„Ty sociálky jsou hrozně nepřehledné,“ postěžovala jsem si manželovi. „Nevím ani, které jsou pro pány a které pro nás.“

„To poznáš, až tam vejdeš,“ dělal si srandu můj druh.

Velké sociální zařízení s toaletami a sprchami v jednom, byly rozděleny na pánské a dámské ale někdo zapomněl dát ke vchodu značky nebo nápisy, kterými by se to rozlišilo. Možná tam byly, ale nějaká dobrá duše cedule strhla.

V úmorném poledním horku jsme postavili velký stan za necelou půlhodinu, byl to náš rekord. Než jsme nanosili všechno potřebné dovnitř a připravili náš budoucí domov, který bude sloužit další týden naší dovolené, byl téměř večer.

Pokračování textu Dovolená ve sprše

Bartolomeo

Vždycky byl tak citlivý, ochotný a starostlivý, ale nikdy si nevěřil a s holkami to neuměl. Bylo to jeho největší minus, protože by ho mohla závidět každá ženská. Ani dnešek nebyl výjimkou. Brácha měl cestu kolem a tak jsem v sámošce koupila dvě lahve vína a nechala se zavést.

„O půl desáté pojedu kolem,“ oznámil mi bratr při cestě k němu. „Brknu ti, jak na tom budu, tak se můžeš svést se mnou domů.“

„Díky, máš to u mě.“

Zazvonila jsem u bílých, vstupních dveří bytovky a čekala na odezvu. Reproduktor zapraskal, ale neozval se žádný hlas, jen bzučák oznamující odemčení vchodu. O dvě patra výš už čekal Bart, opírající se o zárubně s úsměvem od ucha k uchu.

Pokračování textu Bartolomeo

U Pavla

S Pavlem se známe už školky. Už od tý doby, co jsme se potkali, jsme byli nejlepší kamarádi. Teď spolu chodíme do devátý třídy, ale to, co se stalo jednoho dne, tak na to nikdy nezapomenu.

Byl pátek a venku příšerné vedro. Ve škole jsme měli jen šest hodin a pak jsme mohli domů. S Pavlem jsme byli už dřív domluvený, že k němu dnes půjdu. Jak skončila škola, tak jsme vyrazili. Cestou jsme si povídali o tom, že je víkend, co budeme dělat a tak. Když jsme dorazili k němu, odložili jsme tašky do kouta a šli pařit na Pavlův komp. Po nějaké době hraní Pavla napadlo: „Ty hele, koukals někdy na péčko?“

Pokračování textu U Pavla

Velká přestávka

„Kámo,“ provolal vcelku nahlas Filip, když jsem vylezl ze sprchy. „Ty máš teda péro!“

Vzpomněl jsem si na Cabadaje, který si vysloužil takovou pochvalu od mladého Suchánka. Začervenal jsem se, jelikož se mi Filip téměř zasněně díval do rozkroku. Briskně jsem si zakryl ručníkem odhalené pohlaví. Raději si nechám kapat vodu z mokrých vlasů na ramena, než aby mě očumoval spolužák v šatně.

Protože jsem byl ze všech největší, tak jsem se po tělocviku musel sprchovat. Smrdět čpícím potem celý den se mi opravdu nechtělo.

„Sakra,“ šeptnul jsem si pod rostoucí knírek a vrátil se zpět do sprchy.

Pokračování textu Velká přestávka

V polích

Než vyrazím, musím se oholit, připomněl jsem si a tak jsem skočil do vany a použil jednorázovou žiletku. Snad bude spokojený. Snad budu já spokojený.

Je téměř půl deváté večer, když jsem opouštěl byt. Přecházím čtyři bloky na smluvené místo, kde už čeká postarší opel.

„Ahoj, já jsem Pavel,“ oznámí mi řidič.

„Kamil,“ představím se.

Odjedeme na kraj města a zastavíme na polní cestě, uprostřed ničeho.

„Tak jak by sis to přestavoval?“ zeptá se Pavel.

„No, víš,“ zapochybuju. „Já vlastně nevím.

„Nevíš,“ řekne trošku zklamaně řidič, kterého není ve tmě téměř vidět. „S tím musíme něco udělat.

Pokračování textu V polích

Nuda po půlnoci

Vypili jsme lahev vína a koukli se na nezáživný americký film, který zrovna hráli v televizi. Po půlnoci je to s televizním programem vskutku otřesné. Člověk prolistuje třicet programů a nemůže si vybrat, na co by se dalo koukat.

„Hele,“ namítla Lenka, když už byla zhnusená stejně jako já. „Viděla jsi někdy gay porno?“

„A víš, že ne?“ přiznala jsem bez okolků.

Neměla jsem před ní žádné tajnosti, přece jenom jsme se znali tolik roků. Jenže jsme tolikrát spali jedna u druhé a měli co dělat, ale dneska jsme vydržely o dost déle, než jindy.

„Tak ukaž,“ řekla, zatímco si podala notebook a začala hbitě bruslit prsty po klávesnici a touchpadu.

Pokračování textu Nuda po půlnoci

Lahvička

„Tak už to otevři?“

„Vždyť je teprve šest, ty vole!“ namítl jsem.

„To máš jedno,“ podpořila svůj návrh Kája, „aspoň to rozproudíme.“

A tak jsem poslechl a otevřel lahev vodky. Byli jsme na ni čtyři, my dva, můj kámoš Hynek a Kájina kámoška Gabča. Vypili jsme ji během hodinky, možná ani to ne a už jsme otevírali další.

V polovině druhé vodky mě napadlo, co kdybychom si zahráli flašku. Nikdo kupodivu nebyl proti. Netrvalo dlouho, co jsme byli všichni ve spodním prádle a střídavě jsme se líbali všichni a šahali na sebe na různých místech.

Pokračování textu Lahvička

Holka ze skladu

Pokukovali jsme po sobě už několik dní. Dělala ve skladu a já jí viděl jen jednou za den – na obědě. Zjistil jsem si, že se jmenuje Tereza. Nebyla vysloveně krásná, ale rozhodně byla zajímavá. Nebyla štíhlá, ale ani ne baculatá, byla o dobrých patnáct centimetrů menší než já. Hnědé oči, blond kudraté vlasy, které ve výsledku tvořily neforemné afro a jemná tvář s malým nosíkem a úzkými rty.

A když jsem ve čtvrtek šel v osm třicet na pauzu, musel jsem si ještě odskočit na toaletu. Když jsem si umýval ruce, otevřely se dveře a na prahu stála ona. Koukali jsme na sebe beze slov. Voda mi dál tekla na zkamenělé ruce. Ona se jen usmívala.

Pokračování textu Holka ze skladu

Neuvěřitelně žhavé setkání

Měl jsem odjet na pracovní konferenci a žena se mnou nespala už měsíc. Nepomohl ani argument, že budu většinu víkendu pryč. Hned si vzala vytahané tričko a staré tepláky, přes které bych se k jejímu tělu probojoval jedině s její pomocí. Svírat v rukou náznak prsou skrytých pod žmolkovitým krunýřem mi vzalo i tu poslední chuť.

Ráno jsem ani neměl náladu dát jí pusu na rozloučenou. Taky mi to vyčetla v textovce, jakmile jsem zavřel dveře. Vypnul jsem soukromý mobil a hodil ho do kufru. Celý víkend si na něj nevzpomenu.

Pokračování textu Neuvěřitelně žhavé setkání