Když se sen stane skutečností

Přicházím domů. Jsem stahaná z práce a doufám, že je můj milý doma. Obvykle chodí dřív, než já. Odemykám dveře domu a trošku mě zaráží tma, která je za všemi okny. Zavřu za sebou, klíče dám do misky a zouvám si boty. Když se pozastavím, uvědomím si, že domem něco krásně voní. Připadá mi to jako vanilka… nebo snad něco jiného? Věším sako na věšák a odkládám kabelku. Pak se zastavím na prahu obýváku. Vidím, že na jedné z poliček je nějaký černý kalíšek, s logem… No páni! Kde se to tu vzalo? Svíčka krásně voní. Když ji opatrně otočím, vidím nápis Coconut oil & jojoba. Opatrně nasávám tu vůni a pak, trošku omámená, se podívám na konferenční stolek. Leží tam nějaká větší šedá krabice. A je na ní nějaká obálka. Když přijdu blíž, zjistím, že obojí je černé a je na tom nějaký ornament. Nejdřív otevírám obálku a jsem dost napjatá. Na stříbrné tvrdé kartičce je napsáno:

Svleč se do kalhotek, vezmi krabici a přijď do ložnice. Pospěš si.

Pokračování textu Když se sen stane skutečností

Jablečný sad

V nádherné otevřené krajině byla usedlost. Přišla jsem tam jako mladá dívka, měla jsem zde začít pracovat jako služebná, on tam dělal podomka a kočího. Byl vysoký a urostlý. Jednou ráno jsem šla do sadu pro jablka, on tam prořezával stromy. Zeptal se mě, co s těmi jablky budu dělat. Odpověděla jsem na to, že napeču buchty k obědu. Nabídl, že mi jich pár setřese, ať nastavím sukni. Já jsem se styděla, protože jsem neměla spodničku. Přesvědčil mě, že když bude na stromě, nic neuvidí. Za chvíli jsem měla sukni plnou jablek a ruce tak nebyly volné. Musela jsem držet sukni, abych je nerozsypala. Slezl ze stromu a povídal, že nesmím tu sukni pustit, nebo se mi ty jablka vysypou na zem. Poklekl přede mnou a začal mi hladit nohy, potom je začal líbat.

Pokračování textu Jablečný sad

Nejlepší přátelé

Ariel se s heknutím svalila na postel a zahihňala se, když se nad ní Ben sklonil. V podvědomí věděla, že je opilá a dělá věci, kterých bude ráno nejspíš litovat, teď jí to ale bylo jedno, teď se cítila příjemně. Obklopovala jí Benova přitažlivá vůně – kolínská, cigaretový kouř a opar alkoholu – a mísila se s vůní jeho hormonů. Testosterony, oxytociny, feromony, dopaminy a spousta endorfinů se vznášely ve vzduchu a lepily se na ni snad ještě lačněji, než její kamarád.

Pokračování textu Nejlepší přátelé

Na návštěvě u tety

Moje teta je o víc jak 20 let starší než já. Já jsem těsně za pubertou, i když někdo tvrdí, že z ní nikdy nevyrostu. Teta je od přírody obdařená. Je trošku při těle, a hlavně, má velká prsa. Strašně mě přitahuje, ale jak to tak bývá, myšlenky na ní jsou jen myšlenky, sen. Častokrát na ní při masturbaci myslím a představuji si, jak se někde v koutku potají milujeme. Čas od času zajedu k ní domů, většinou se tam sejdu ještě s bráchou a slavíme buď něčí narozky nebo vánoce. Takže se s tetou vídám tak třikrát do roka. Těsně před tím, než tam jedu, na ní myslím, jak se ke mně v noci přikrade, svlékne si noční košili a přilehne si ke mě. I tentokrát jsem měl ty myšlenky. Poprvé však nezůstalo jen u nich.

Pokračování textu Na návštěvě u tety

Panelák

Dělat ve výškách pro mě nebyl nikdy problém. Na stavbách děláme pořád na lešení nebo dokonce na střechách. Ale když naše firma dostala zakázku na zateplení paneláku, nevěděl jsem, kolik pater budeme muset vyšlapat, abychom dosáhli horního patra.

A tak v to pondělí, kdy jsme přijeli na stavbu, mi spadla čelist a narazila na tvrdý beton, na kterém jsem stál. Díky bohu postavil lešení subdodavatel. Ušetřilo nám to práci. Nejsem si jistý, jestli bych vůbec byl schopný, abych vůbec stál v dvacetimetrové výšce bez zábradlí a stavěl lešení. Na to bych asi neměl koule. Už takhle to bude docela brutální.

Pokračování textu Panelák

Irena

S manželkou Irenou jsme neměli žádný bujarý sexuální život. Za těch pár roků, které jsme strávili spolu, jsme spolu spali jen čtyřikrát. Člověk by si řekl, že si počet aktů nebude počítat, ale když se sexu dočká jen jednou za čas, tak si počet zapamatuje a vryje se mu do paměti jako rýč do kypré hlíny.

Nebyl jsem z toho nadšený, ale byl jsem spokojený s naším soužitím a víceméně mi náš stav vyhovoval. Jistě, více sexu by jistě našemu vztahu prospělo, ale oběma nám to vyhovovalo, i když jsme o tom nikdy nemluvili. Sem tam si to udělat sám na záchodě mi nedělalo žádný problém.

Pokračování textu Irena

Ve vlaku

Cesta vlakem domů mi trvá přes 4 hodiny. Skoro vždy, když se rozhodnu navštívit rodiče, jezdím pozdě v noci, kdy bývá nejméně lidí a mohu tak mít kupé sám pro sebe. Většinou se to daří, a já tak mohu v klidu cestu prospat. Samozřejmě, že to není žádný extra spánek, musím být ostražitý kvůli zlodějům, nicméně mi to vyhovuje, rozhodně líp než kdybych jel přes den. Občas se ovšem stane, že nemohu vůbec usnout a docela se nudím. Notebook mi vydrží jen něco málo přes 2 hodiny a tak skoro půlku cesty nemám co dělat.

Pokračování textu Ve vlaku

Trojka se sestrou

Moc se mě líbila jedna sestřina kamarádka. Vždy, když byla u nás, snažil jsem se na ní zapůsobit. Docela jsme si rozuměli, ale jako by nejevila žádný zájem. Prostě zůstalo jen u mých představ. Včera měla moje ségra sedmnáctiny, byla pařit někde venku a dorazila docela pozdě. Svým docela hlasitým příchodem mě vzbudila. Slyšel jsem i nějaký cizí hlas, který jsem ovšem hned poznal. Trošku opilou ségru doprovodila Iveta, moje tajná láska.

Pokračování textu Trojka se sestrou

Mámina známá ..

Dlouhý leta jsem se fascinovaně díval na jednu máminou známou. Říkali jsem jí odmalička teta Anna. Pracovala jako dětská doktorka, jako malej jsem k ní s bráchou chodíval na kontroly a ona zas často bývala u nás doma na návštěvách. Byla to hezká ženská, jen co je pravda. Zrzavá, ostříhaná na krátko, s pevným a krásně pěstěným tělem. Typoval jsem jí tak něco kolem padesátky. Vždycky se mi líbila jako ženská, temperamentní a milá. No, po pravdě řečeno, často jsem o ní v pubertě snil, jaký by s ní mohl být sex a často jsem se jí ve svých představách plně oddával.

Pokračování textu Mámina známá ..

Osada

Na velké farmě zabývající se ekochovem majitelé každý rok nabírali spoustu brigádníků a dobrovolníků na pomoc. Udělali si z toho docela dobrý byznys, takže vydělávali na poskytování těchto služeb a dokonce i na tom, že ubytovali pár pošuků v seníku. Ale lidé se tam zapisovali třeba už v zimě, aby mohli týden strávit relaxem při tvrdé fyzické práci. Na rozsáhlých pozemcích bylo pořád co dělat, a tak tam zůstával pořád někdo od jara až do podzimu. Na podzim už tam bylo pracantů jen málo, zato se však vesele seznamovali. A dokonce, aniž by o tom majitelé věděli, navazovali nejrůznější kontakty a dokonce se oddávali divokým tělesným hrátkám…

Pokračování textu Osada